Detaily pištolky BD-135 zo Slovenska
Je sobota, musím dodělat jednu věc a svou Iwatku jsem nechal v šuplíku. Vždy ji moc čiistím a nechtělo se mi ji zase rozebírat, když musím fouknout pouze malý detail před lakem. O co se jedná pošlu po dokončení. A tak se pouštím do práce s tím co na mě vypadlo ze skříně. Ano je to stará dobrá BD 135ka za tisícovku, kterou jsem koupil před mnoha lety a která je takové rychlovky jako dělaná. Chtěl jsem ji fotit, ale pak jsem našel v redakčním archívu příspěvek z roku 2005 od jedné kamarády. Bylo to na starší verzi webu na náš email, takže máme na fotografie autorská práva. A že ta paní fotit a malovat umí...
Zaregistrujte se a přečtěte si více...
Přidat komentář
- Jste zde:
-
Titulní stránka
-
Začínáme
-
Hlavní sekce
-
Recenze
- Detaily pištolky BD-135 zo Slovenska
Pistoli po skončení práce je nutno vyčistit a to nejlépe propláchnutím (několikerým) ředidlem. Je možné lehce prstem zastínit trysku, vzduch pak probublává do nádobky a pomáhá pročistit pistoli. Jako základní čištění to dostačuje, ale jednou za čas (podle intezity používání) je nutno pistoli rozebrat a jednotlivé díly umýt v ředidle nebo ve speciálních čistidlech. Při této práci je třeba postupovat nanejvýš obezřetně neboť poškození jehly nebo trysky má fatální následky. Při čištění vyndavejte jehlu vždy zepředu, vytažením zezadu totiž zanesete na těsnění všechnu nečistotu která je usazena na jehle. Očištěnou jehlu pak vkládejte zezadu. Trysku neprošťuchujte žádným drátkem (hrozí deformace) nechte pracovat speciální čistidlo. Nezapomeňte udržovat průchozí malou dírku ve víčku nádobky.
Snad každému lakýrníkovi amatérovi se stala situace, kdy musel řešit přípravu. A to jak povrchu, tak bojovat s prachem, zápachem, sousedy... Dnes jsem si vzpoměl na situaci, kdy jsem musel lakovat menší díly. V lakovně se používají speciální stojany, držáky a polohovadla, pracujeme ve sprayboxu, bez prachu.... Do té doby jsem nevěděl - kam s tím? Takže jsem v lakovací garáži některé díly (motocyklové atp.) pokládal na hladký stolek, na odprašněnou židli, zavěšoval jsem díly u stropu a podobné šílenosti, vzbuzující úsměv kamarádů při pokusech udělat skvělý lak na jejich pekelné stroje.
Jak jsem minule psal o tom jak jsem se musel poprat se Standoxem,tak jsem slíbil že se také zmíním o šablonách. Bez nich airbrush vlastně ani nejde dělat a říkejte si, že je nepoužijete a děláte od ruky. Ale beztak je musíte použít. Už kvůli tomu,že vám šablona zabrání „fouknutí“ barvy někam jinam. Ano, viděl jsem pár prací volně z ruky, ale to byla většinou práce na velké ploše, zdi nebo to bylo na kamionu, kde si dotyčný umělec pomohl skicou, projektorem nebo náčrtem. Ale třeba na přilbě je šablona nezbytná, bez ní jsou okraje rozmazané a linka nejistá, stejně jako detaily, které bez šablony prostě nejdou.
Letos v jsem začala s jedním zajímavým a celkem náročným zájmem. Jde o techniku airbrush. Malování mě vždy moc bavilo, ale občas už technika, kterou jsem používala mě od další práce na domácích dílech odradila. Bylo to stále dokola, štětec, tužka, uhlík, štětec, tužka, uhlík, křídy.... . Vyslovila jsem přání , že bych chtěla zkusit techniku, která se mi zdála už velmi náročná, ale tak moc zajímavá, že by to za zkoušku opravdu stálo. Přítel mi, jako dárek k Vánocům pořídil kompresor a pistolku na techniku Airbrush.