Moje malby jsou často používány jako základ pro tetování a jsou stříkány na motocykly a auta.
Člověk, kterého celý svět obdivuje, člověk který je zatracován i uznáván. Jeho práce a styl je jedinečný. Dnes si dovolím publikovat osobní překlad z angličtiny z roku 2007, kde je popsána jeho práce s airbrushem. Když jsem s airbrushem kolem roku 1972 začal pracovat, používalo jej jenom několik umělců. Později jsem poznal armádu amerických ilustrátorů. Používali šablony k přetvoření fotografie jako kopie s takovou přesností, jaká jen byla možná. Nikdy jsem se nepokládal za součást této skupiny. Pracuji s airbrushem volně, metodou jedné skici, obvykle jen zředěnou vodovou barvou na papíře.
- Jste zde:
-
Titulní stránka
-
Začínáme
-
Hlavní sekce
-
Příspěvky
- Moje malby jsou často používány jako základ pro tetování a jsou stříkány na motocykly a auta.
Když budete hledat předlohu pro své umělecké dílo, není to opravdu jednoduché. Použít něčí obrázek z netu? Případný problém s autorským zákonem, dále už to někdo mohl využít a namalovat atd. Další možnost je (tu používám) , že si objekt nafotíte sami a pak tuto Vaši originální fotografii využijete jako předlohu pro svou malbu. Málokdo dnes bude malovat z paměti třeba Levharta, květinu, krajinu či portrét. Chtěl jsem dnes udělat malbu jinak a umístit ji na barevném pozadí. Samozřejmě bych rád dodal, na úpravu fotografií doporučuji Photoshop. Dají se s ním dělat skvělé efekty a je zde celá paleta nástrojů na vylepšení a úpravu fotografie. Máte to? Tak to vytiskneme a vezmeme nástroje a jde se malovat.
Největší péči asi ale samozřejmě zaslouží hlavní nástroj, tedy pistole pro americkou retuš. Zde musíme být především hodně opatrní a čištění provádět opravdu důkladně, aby pistole 
Snad každému lakýrníkovi amatérovi se stala situace, kdy musel řešit přípravu. A to jak povrchu, tak bojovat s prachem, zápachem, sousedy... Dnes jsem si vzpoměl na situaci, kdy jsem musel lakovat menší díly. V lakovně se používají speciální stojany, držáky a polohovadla, pracujeme ve sprayboxu, bez prachu.... Do té doby jsem nevěděl - kam s tím? Takže jsem v lakovací garáži některé díly (motocyklové atp.) pokládal na hladký stolek, na odprašněnou židli, zavěšoval jsem díly u stropu a podobné šílenosti, vzbuzující úsměv kamarádů při pokusech udělat skvělý lak na jejich pekelné stroje.
Přicházím do garáže a otvírám dveře. Nechávám je záměrně otevřené, aby se tam dalo trochu dýchat. Beru do ruky papírovou šablonu s vyřezanými plameny a lepím ji na vrata plechové skříně. Pak si nasazuji respirátor a připravím si barvu ve spreji. Červená,černá,oranžová a žlutá na okrajích vytváří motiv plamemů ohraničených ostrou konturou ve stylu „krabích“ klepet z let šedesátých, tak typických pro středozápad USA. Po vyschnutí vše ještě doladím bezbarvým lakem od Motipu a dílo je dokonáno. Bohužel se nedochovalo.
Je to možná taková banalita ,ale když mi Petr povídal o tom samém, nedalo mi to a sepsal jsem to do malého článečku, který posílám. Každému se to možná jednou už stalo a pokud ne,může se to stát. Hodně lidí dělá to samé co já, sundá si korunku, ochranu jehly na pistolce a snaží se dostat více k povrchu za účelem tenčí linky. Ono to opravdu funguje, vzduch nemá rotaci a nějaké ty „turbulence“ v ochranném kroužku a chová se jinak. Prostě co mi kdo budete povídat-je to lepší. Ale má to své ale…….Když vám airbrush pistolka spadne na zem, nebo s ní jen lehce ťuknete, je po ní.Anebo po jehle, která se ohne.